Nový foťáček

Už od malička mě to táhlo k focení. Když si naši koupili první foťák a šli jsme třeba do zoo, tak zatímco se zbytek rodiny koukal na zvířátka, já jsem fotila. Převážně kytky, ty se totiž na rozdíl od zvířat nebo bráchy nehýbaly. Výhodou zoo bylo, že ať bylo jakékoliv počasí, či roční období, vždycky byla jiná a nádherná, vždycky bylo co fotit.
Tímto nabádám všechny, kdo mají cestu do Ostravy, ať určitě navštíví naši krásnou zoo. Za poslední roky zoo zrekonstruovali, kde to šlo, takže je mnohem modernější, než bývala. Což ocení hlavně běžný návštěvník. Ale stále neztratila své kouzlo a každý fotograf se tam vyřádí. Zvlášť na jaře.  Slibuju, že až zasvítí sluníčko a oteplí se, zajdu tam a pak sem hodím fotky.

Ale zpátky k focení. S rodinou jsme často cestovali po česku. Ať už se jednalo o výlety do národních parků, hor, nebo na hrady, foťáček jsem měla vždycky s sebou. Pak se ale jednou foťák (ne mojí chybou!) rozbil a nově pořízený už stál za starou bačkoru. Pořízené fotky nebyly vůbec pěkné a já začala nechávat foťák čím dál tím častěji doma. Focení se mi vzdalovalo a foťáček zůstal v šuplíku, zapomenut. Od té doby uběhlo asi pět let, mezitím jsem si koupila mobil s kvalitním foťákem, který jsem při každé příležitosti vytahovala. Ale ani to nakonec nebylo tak ideální, jak jsem si představovala.

Každý fotograf, který rád fotí okolí, zná dva problémy, které se s focením pojí.

  1. Ať jste kdekoliv (na dovolené, na výletě, na koncertě, v zoo), vždycky vás to táhne foťák vytáhnout. Problémem je, že si daný zážitek pořádně neužijete, protože ho znáte jen přes hledáček.
  2. Pokud fotíte, když jste někde s kamarády, nebo rodinou, tak jsou na vás všichni naštvaní, že se s nimi nebavíte a že na vás musí čekat, protože stojíte a fotíte.

Mým problémem bylo, že ta malá čočka, kterou má mobil, se nikdy nevyrovná normálnímu foťáku. Fotky byly sice pěkné, teda aspoň ty ve dne, ale pořád to nebylo ono. Ani jsem z toho neměla ten správný pocit. Takže oba dva problémy fotografů, zmíněné výše, jsem dennodenně absolvovala zbytečně.

Jediným řešením bylo, koupit si foťák sama. Jenže mě hlodala myšlenka, že ho zkrátka zas tak moc nevyužiju a že ty fotky stejně nikdo neuvidí. Ale pak se zrodil tento blog a pořádný důvod, proč dát za foťák tolik peněz byl na světě. To znamená, že ještě než vyšel první článek, běžela jsem do obchodu pro foťák.

Mým favoritem se stal Sony CyberShot DSC-RX100 III. Přestože se jedná o kousek z roku 2014, konkurence ho stále nebyla schopna dohnat. Za tu dobu už vyšly další dva, novější modely, které mají na víc pár maličkostí, ale taky si za ně podstatně připlatíte.
U verze III se zkrátka jedná o takovou tu zlatou střední cestu. Foťáček už je sice trošku dražší, ale odráží se to na kvalitě a ostrosti fotek.
Já ho mám doma teprve dva dny a ještě ho musím pořádně prozkoumat. Ale hned, jak nafotím nějaké fotky, dám je tu společně s recenzí foťáčku.
Závěrem bych chtěla tedy říct, že se můžete těšit, že na mojem blogu uvidíte kvalitní fotky, focené převážně mojim novým kompaktem, který jsem si koupila speciálně pro tento blog.
Tak teď doufám, že fotky vyjdou tak hezky, jak jsem vám naslibovala 😀

S láskou,
Ani

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *